Tenis Patriot Cup 2026 – čtyřhra

Na sobotu 12.9.2026 jsme naplánovali turnaj deblových dvojic. Takový typ turnaje běžně nepořádáme, protože se orientujeme hlavně na dlouhodobé soutěže, ale letos nikdo obdobné turnaje v České Lípě pravidelně nepořádá, tak jsme se rozhodli udělat turnaj jako rozlučku se sezónou, jejíž konec se nezadržitelně blíží.

Pozvali jsme hráče, hráčky našeho turnaje a pozvánky jsem posílal i dalším možným tenisovým zájemcům, kterých mám v adresáři opravdu hodně. Někteří zareagovali, ale nakonec jsme se sešli jen my soutěžící, kteří turnaj hrají nebo v minulosti hráli.

Pro turnaj jsme vybrali velmi příjemné a vhodné místo – areál tenisu na Slovance v České Lípě, který má velmi dobré sociální zázemí, tři tenisové dvorce a jeho součástí je i proslulá pizzerie. Naplánovali jsme, že budeme hrát maximálně s dvanácti dvojicemi, ale přihlásilo se nakonec jen jedenáct dvojic. Jsme rádi i za to, protože zájem o sport a zároveň i tenis ve společnosti trochu upadá, asi také proto, že mají lidé větší starosti se svým životem než v minulosti. Je to slyšet z více kanálů, které se věnují sportu. Těžší doba nutí k tomu, že se nejdříve musí člověk postarat o nezbytné věci pro život a pak teprve zbývá čas a prostředky na věci zbytné a do těch patří i sport. I v našem dlouhodobém turnaji jsme pocítili mírný úbytek počtu soutěžících v letošním ročníku, který není dán jen větším počtem dlouhodobě zraněných soutěžích.

Co jsme opravdu trefili, tak to bylo nádherné slunné počasí, které nebylo zatěžující pro hru a teploty byly pro tenis úplně nejvhodnější. Sluníčko nám svítilo celý den a přispělo k ještě lepší náladě než se na kurtech vytvořila. Při přípravě turnaje se Michal Tupý uvolil, že hrát nebude a bude se věnovat organizaci turnaje. Vše k turnaji dobře připravil a turnaj na místě organizoval. Naplánovali jsme herní plán pro přihlášených 11 dvojic. Nejprve jsme chtěli sehrát dvě skupiny zápasy každý s každým. Jedna skupina byla po šesti dvojicích a druhá byla po pěti dvojicích. Všichni přihlášení dorazili, ale někteří nestihli prezentaci v 8:45 hod. Všichni víte, jak to bývá. Můžete plánovat, jak chcete, ale říká se, že „žádný plán nikdy nevyjde“. A to platilo i tentokrát a museli jsme s pořadím zápasů a nasazováním dvojic na kurty zaimprovizovat. Prostě Michal zapojil mozek a vše v pohodě bez komplikací zvládl.

Některé dvojice byly do skupin nasazeny a některé se dolosovávaly. Znali jsme tenisovou výkonnost hráčů a hráček, tak jsme to dobře trefili. Měli jsme tam dvě dvojice rodičů se svými nadanými dětmi a jednu smíšenou dvojici.

Herní systém byl pro zápasy standardní. Hrálo se na jeden set a při případném stavu 6:6 se hrál tie-break do sedmi. Pro stav v gamu 40:40 jsme použili ve skupinách pravidlo deciding point – rozhodující bod, kdy se o vítězství v gamu hraje už jen jedna výměna, která rozhodne o získání bodu. Toto bodování umožňuje slabším dvojicím mít větší šanci na získání game a zápasy pak trvají ne více než 40 minut. Turnaj se proto nebrzdí a soutěžící dlouho na zápasy nečekají. Na dlouhé čekání na své zápasy si často v minulosti hráči a hráčky stěžovali u jiných pořadatelů turnajů, tak na to bereme ohled.

Pro další průběh po skupinách, kdy byl naplánován vyřazovací pavouk a soutěž útěchy, tak bylo toto pravidlo zrušeno, protože nám to umožnil čas.

Nejprve se zmíním o svém pohledu k průběhu a hodnocení turnaje a v další části se budu věnovat jednotlivým dvojicím, které jsem viděl opět ze svého pohledu jednoho ze soutěžících.

Průběh a hodnocení turnaje.

Na čem jsme se shodli ve vzájemné diskuzi na turnaji – pořadatelé a soutěžící - bylo to, že bychom mohli pořádat v dalších ročnících takovýto typ deblového turnaje. V našich silách je uspořádat dva takovéto turnaje v sezóně. Je to v našich pořadatelských možnostech a zájem ze strany soutěžících byl projeven, tak se mu pokusíme vyhovět. jeden turnaj uděláme někdy v červnu a druhý na počátku září. Ještě o tom můžeme vést diskusi na rozlučovacím večírku s letošní sezónou 6.listopadu. Zachováme přízeň areálu na Slovance, který nám plně vyhovuje, jak z hlediska vybavení areálu, tak i pro jeho „domáckou“ atmosféru, klid a pohodu.

Samotný turnaj jsme ukončili někdy kolem půl šesté. Soutěžící se dobře bavili, utvořili diskusní a fandící skupinky a všichni se dobře odreagovali. Vládla přátelská a zdravě rivalská a fandící atmosféra. Nedošlo k žádnému zranění soutěžících, což hodně kvituji. Vypil se také nějaký alkohol a došlo i na zábavné situace mimo kurt. Mít na turnaji třeba takové hráče, jako je například Honza Daniel, tak to se musí soutěžící určitě těšit. A platí to i pro další, kteří umí držet zábavu a přispívat k dobré atmosféře turnaje.

Turnaj se opravdu povedl a kdo nebyl, tak může jen litovat. Ceny a pořadí nebyly tak důležité, jako vytvořená atmosféra. Herní kvalitu měl turnaj velmi vysokou a dvojice byly vyrovnané. Turnaj nebyl rozdělen do kategorie A a B a bylo to dobře. Došlo k několika překvapením. Splnily se měrou vrchovatou oba záměry. Sportovní a společenský. Byly v rovnováze, a proto jsem měl z turnaje velmi dobrý pocit. Mám dodatečné velmi pozitivní reakce po turnaji od soutěžících, tak jsme s Michalem velmi rádi, že naše úsilí nebylo vynaloženo nadarmo.

Malé perličky z turnaje.

Aby bylo vidět, že vládla super atmosféra.
Honza Daniel tak dlouho chodil se svými raketami mezi stoly, až zapomněl, kam si je ukryl. Musel hrát zápas s půjčenými raketami. Myslel si, že mu je někdo ukradl. Nakonec jsem mu je objevil já se svou detektivní zkušeností. Rozhlédl jsem se a dal mu tip, kam je mohl dát. A svět div se. Samozřejmě tam byly, protože si je ukryl do nenápadné bedny pod okno v areálu, na kterou se občas sedává. :-)

Nad areálem při turnaji přeletěli nad námi dva velcí barevní ukřičení papoušci, které asi majitel nechává prolétávat volně po Slovance. Byl to druh Ara Ararauna a pohled na dva nádherné křičící ptáky byl úchvatný. Bohužel jsem je nestačil nahrát na video.

Něco k samotnému hernímu průběhu turnaje.

Popíši jednotlivé dvojice, tak jak jsem je viděl ve skupinách a co jsme si na nich všiml. Na výsledkový průběh se můžete podívat v rozklikávacích tabulkách.

souboje ve skupinách	vyřazovací pavouk

Souboje ve skupinách

Soutěžící byly nalosováni do dvou základních skupin. Jedna byla po šesti soutěžících a druhá po pěti soutěžích.

fotogalerie z turnaje	videogalerie z turnaje

Skupina A

Tato skupina se mi zdála možná trochu těžší a vyrovnanější. Navíc tam měla o zápas více, což pro další část soutěže může být trochu handicap.

Šestí skončili Radek a Denis Honzíčkovi. Radek byl dříve naším top hráčem v námi organizovaných turnajích, ale odstěhoval se do Kolína, kde stále bydlí. Má v ČL ještě tatínka (také bývalého tenistu), tak sem jezdí a jsme moc rádi, že se se synem přihlásili. Denis je moc šikovný a sympatický klučina, který se plně věnuje hlavně volejbalu. Tenis umí také velmi dobře. Ve skupině sice nezískali vítězství, ale každá dvojice musela s nimi hrát v plném nasazení.

Pátí ve skupině byli Lukáš Jenšovský s Tondou Stárkem. U této dvojice jsem čekal první nebo druhé místo ve skupině, ale nečekaně prohráli některé zápasy. Oba jsou to mladí a velmi nadějní hráči. Tonda má dost aktivit v jiných sportech, a proto v našich turnajích není na místech, které odpovídají jeho kvalitám. Lukáš postupně sbírá zkušenosti a jeho výkonnost bude v budoucnu určitě stoupat, protože má velký potenciál. Oba zůstali za očekávání - na skoré, tedy jen "páté" místo a byl to nepostup do základního pavouka, ale zasloužili si jen pavouka útěchy.

Čtvrtá ve skupině skončila dvojice, kde figurovala moje maličkost a do party k sobě jsem si vzal mladou nadějnou tenistku Nikolku Sýkorovou. Nikča je už dnes velmi kvalitní tenistka, která tenis miluje. Chodíme spolu trénovat a vnímám, jak se zlepšuje a tenisově roste. Má samozřejmě ještě nějaké nedostatky u některých úderů, ale pracuje na nich a tenis ji baví. Nemá to jednoduché zvládnout těžké studium a intenzivně se věnovat sportu. Velmi jí pomáhá její dědeček, který ji vozí na turnaje a tréninky a moc ji podporuje. To se opravdu nevidí. Nikča se velmi se zlepšila po mentální stránce v zápasech a v naší dlouhodobé soutěži to jenom potvrzuje a výsledky se dostavují. Odehrával jsem s ní v minulé sezóně turnaje mixů, kde se mnou sbírala zkušenosti v tak speciální disciplíně, jakou tenisový debl je. Každý tenista ví, že debl je trochu jiný sport než singl. Kdo umí dobře debla, tak je u mne komplexní tenista. Nevedli jsme si v turnaji ve skupině vůbec špatně (dvě výhry) a všechny zápasy jsme hráli vyrovnaně a s nadějí na výhru. Vyrovnanost výsledků nám zajistila základního pavouka pro další fázi turnaje.

Třetí v této skupině skončili nájemce areálu Zdeněk Aust, který je opravdu šikovný tenista spolu ve dvojici s nezdolným bojovníkem Martinem Barcalem. Martin je teda opravdu tenista, který nedá nic zadarmo a bojuje do posledního míče. V našem zápase jsem se o tom opět přesvědčil, jak pro něj nic není ztracené. Prohrávali jsme s nimi 2:5. Kousli jsme se a dohonili stav. Pak jsme dokonce měli break a podávali za stavu 6:5 na vítězství, a nakonec jsme s nimi hráli bohužel jen tie-break. Zdeněk Martina výborně doplňoval a byla to velmi konzistentní dvojice. V tie-breaku jsme s nimi prohráli 8:6 a hodně se zasloužil především Martin. Tím určitě nesnižuji výkon Zdeňka. Naopak. Zdeněk je s Martinem vyrovnaný hráč. Dokázali si oba velmi dobře vyhovět, a ačkoliv to byl už pátý set ve skupině, tak to vítězství silou vůle urvali. V dalších zápasech o svých kvalitách opět soutěžící přesvědčovali.

Druzí byli jedni z favoritů ve společných sparťanských dresech a se svými přezdívkami na zádech. Ohromný bojovník Pavel Pekárek s hrál s nováčkem naší soutěže a kvalitním tenistou Tomášem Křenkem. Jsem rád, že jsme je ve skupině porazili, protože to byla opravdu kvalitní dvojice. Peki o svých kvalitách nikoho přesvědčovat nemusí. Tomáš je v našich soutěžích nováček, ale je vidět, že se na mimoňsku dobře tenisově zaučil. Určitě má velký herní potenciál na zlepšení.

První byli zaslouženě v této skupině Jan Daniel a Saša Vítek. Oba špičkoví tenisté, navíc Honza je ještě levák se skvělými rotacemi. Já, ačkoliv hraji také levou rukou, nemám soupeře leváky rád, ale kdo má. Honza Daniel je od přírody bavič, free člověk a umí dělat dobrou náladu ve společnosti, kterou také přispěl v turnaji. I když jsme s nimi prohráli, tak to nebyl žádný výmaz. Honza se staral o zábavu v našem zápase. Člověk se tím nesmí nechat rozhodit a měl by se soustředit na hru. Ale to už bylo na nás. Náš zápas s nimi byl moc prima a pro Nikolku určitě poučný.

Skupina B

Tuto skupinu jsem nemohl tolik sledovat, protože jsem hrál tu první, ale něco jsem viděl přes plot a něco mě velmi překvapilo.

Na pátém místě skončili Petr Vondráček s Adamem Burešem. Vyhráli jen jedno utkání, a to s vítězem skupiny. Určitě se nemusí za svůj výkon stydět, protože spolu hráli poprvé a čtyřhra je také o tom, jak se hráči tenisově znají a vyhoví si. Určitě to byla pro ně dobrá zkušenost.

Čtvrtí byli ve skupině B Martin Sváda a Martin Vacek. Kluci se dobře znají, kamarádí spolu a trénují. Zůstali malinko za výsledkovým očekáváním, ale jinak to byl výkon velmi dobrý. Martin Vacek se každým rokem tenisově zlepšuje a tenis ho baví. Jeho parťák Martin Sváda je kvalitní tenista, který kdyby dokázal ve své hře zachovat více klidu, tak by jeho výsledky v našich turnajích byly výrazně lepší. Je to ale Martinova osobnost, která někdy rozhoduje. Dle mého názoru by se dala určitě nasměrovat spíše ve prospěch jeho výkonu, protože Martin má slušný herní potenciál. Zrovna nedávno mluvil jeden význačný trenér o rozdílu mezi Arynou a Novakem ve chvílích, kdy se jim nedaří a dávají najevo frustraci. Novak emoce vypustí a jeho výkon se potom výrazně zvedne. Aryna emoce vypustí a její výkon jde výrazně dolů, a proto nevyhrává více grandslamů. Já mám v sobě také přemíru emocí a dokážu už s nimi lépe pracovat, takže Martinovi trochu rozumím. Temperament mám poděděn. Touto cestou by se měl Martin jít, protože bych ho rád povzbudil a přeji mu úspěch.

Třetí ve skupině byl rodinný tým Vláďa a Vojta Jermanovi. Vojtovi je 13 let a letos mu bude 14. Tenisově vyspívá velice rychle. Vláďa si chválil náš dlouhodobý turnaj, jak Vojtovi hodně v jeho rozvoji pomáhá. Líbí se mi Vojtova vyspělá technika některých úderů a určitě má ještě na čem pracovat. Jak říká Vláďa, tak hlavně na servisu. Jak jsem si ověřil, tak je velmi učenlivý a vše rychle chápe. Moc se mi na Vojtovi líbí, že má velmi slušné a kultivované chování, které vidím na tenisovém kurtu. Je asi správně veden v rodině a ve sportu. Rodinná dvojice měla velmi slušné výsledky ve skupině.

Druzí byli bratři Radek a Ondra Korseltovi z Jablonného v Podještědí. Oba mladí kluci se přihlásili letos do našich dlouhodobých soutěží a vedou si tam velmi dobře. Radek je starší a tenisově trochu vyspělejší. Ondra ho určitě bude brzo dohánět, pokud se tomuto sportu bude věnovat. Moc se mi líbí jejich přístup k tenisu a budeme rádi, když nám budou i nadále věnovat svoji přízeň v dlouhodobém turnaji. Jsme zároveň potěšeni, že mládí oživilo náš celosezónní turnaj.

Skupina měla jedno velké překvapení, a to v podobě postupu z prvního místa do pavouka u dvojice Martin Kubát a Eda Podlešák. Martin s naší tréninkovou skupinkou chodí trénovat a udělal ve své hře velký posun. Je mladý hráč s velkým herním potenciálem a rozvinutou technikou. Určitě má ve své hře na čem pracovat. Eda, náš dvorní vyplétač raket, byl naopak nejstarším hráčem na turnaji s ohromnými zkušenostmi ze čtyřhry. Eda se s Martinem velmi dobře herně doplňují a samozřejmě nehrají spolu poprvé. Ve skupině prohráli jen jednou – s dvojicí, která skončila poslední, ale na první místo jim to stačilo. Jejich umístění bylo asi největší a příjemné překvapení ve skupinách.

Souboje ve vyřazovacím pavouku

Do hlavního pavouka šlo 8 dvojic a zbylé 3 dvojice byly v pavouku útěchy. Můžete se podívat na výsledky - viz. výše. V pavouku se hrály klasické sety se shodami a výhodami. Naše dvojice (Nikča a Renda) chytila vítěze skupiny B Edu s Martinem. Neměli jsme šanci, protože já byl po vyrovnaných zápasech ve skupině a odehraných 5 setech hodně unavený, a hlavně mě dost bolelo unavené koleno. V dalších zápasech čtvrtfinále se prosadili favorité, takže žádná překvapení nebyla.

V semifinále možná trochu lehce překvapili Zdeněk Aust s Martinem Barcalem, kteří vyřadili asi největší favority Sašu Vítka s Honzou Danielem. Vzhledem k tomu, že Zdeněk s Martinem měli velmi slušné kvality, ale hlavně velkou herní zarputilost a disciplínu, tak to zase tak velké překvapení nebylo. Ve druhém semifinále porazili jednoznačně černí koně – Sparťani Pavel Pekárek a Tomáš Křenek překvapení turnaje Martina Kubáta s Edou Podlešákem.

Ve finále pak Pavel Pekárek s Tomášem Křenkem přehráli Zdeňka Austa s Martinem Barcalem klasickým tenisovým kanárem. Asi došly dvojici síly a žádný game na jejich straně nedokázali vůbec dotáhnout do vítězství. V průběhu zápasu létala vzduchem hozená krásná oranžová Zdeňkova Head raketa, která si zatancovala nějakou tu vteřinku na horní části plotu. Ačkoliv to vypadalo, že Zdeněk si bude muset dojít pro raketu na zahradu k sousedům, tak nakonec raketa se vrátila zpátky na kurt. To jsou okamžiky, které by bylo zajímavé nahrát na video, ale bohužel jsem nebyl připraven. Každopádně to bylo Pekiho a Toma zasloužené jednoznačné vítězství ve finále. 

V zápase o 3.místo vyhráli 6:3 Eda Podlešák s Martinem Kubátem nad Sašou Vítkem a Honzou Danielem. Dvojice Eda s Martinem mají můj respekt, jak prošli turnajem a co Eda všechno vydržel a výborně zahrál.

Za sebe jsem byl rád, že jsme s Nikolkou porazili jak vítěze, tak čtvrtou dvojici. Nejen to je důkazem, že to byl opravdu vyrovnaný a zajímavý turnaj, ve kterém si všichni nádherně zahráli a dobře se pobavili. Ceny jsme měli více symbolické, aby turnaj byl co nejlevnější. Dávali jsme vouchery do místní skvělé pizzerie. Nájemce Zdeněk ještě přidal nějaké pizzi pro nejlepší, ale nakonec jsme se dohodli, že si je dají až na našem večírku k rozloučení se sezónou, který bude 6.listopadu v Pizerii na Slovance. Tak se na vás s Michalem zase moc těšíme.

Renda a Michal